Standard plemene
Standard plemene Samojed je elegantní, bílý, arktický, stále se usmívající špic. Řadí se mezi plemena střední velikosti. Patří mezi špicovité a primitivní typy, do sekce severských saňových psů. Budí dojem odolného, silného, ne však robustního nebo subtilního psa. Ze samojeda vyzařuje síla, krása, temperament, hrdost a ušlechtilost. Samci musí mít samčí výraz, ne však hrubý, feny mají působit něžným, ženským výrazem. Psi mají na rozdíl od fen kolem krku dlouhou srst, tzv. límec. Samojed nesmí být agresivní, lekavý či bázlivý. Kostra je pevná, odpovídající jeho výšce a váze. Nesmí být ani příliš subtilní ani těžkopádná. Fenky jsou menší 50+/- 3cm, psi dosahují výšky 57+/- 3cm. Tělo má mít čtvercový formát, hřbet rovný, mírně zešikmený, u fenek je tolerován formát nepatrně delší. Ocas má být položený na hřbetě, stočený na jednu stranu. V klidu může být svěšený, v tom případě má sahat až ke hleznům. Hrudník je silný, oválný, hluboký, ne sudovitý, břicho vtažené. Oba páry končetin jsou silné a rovné, zápěstí pevné, hlezno nízko položené. Krok je lehký, prostorný, se silným odrazem zadních nohou. Žádoucí je bohatá a hustá srst, odstávající od těla, ne však srst příliš dlouhá, vlnitá, splývavá. Srst má být především odolná, nepromokavá. Důležitá je kvalita než kvantita a délka. Srst je tvořena delšími a tvrdšími pesíky a kratší, měkčí podsadou. Může být čistě bílá barva, která se všeobecně preferuje, nebo krémová, s piškotovými znaky, nejčastěji kolem uší, ale i jinde po těle. V chovu jsou samojedi s krémovým zabarvením srsti nebo s piškotovými znaky velmi zapotřebí. Právě oni jsou nositelé vynikajícího pigmentu způsobují, že se srst samojeda třpytivě leskne, dosahuje tzv. silvertip (stříbrný lesk na konečkách srsti). Pes si musí zachovávat především eleganci. Hlava má být široká, silná, klínovitá. Úzká lebka, dlouhý úzký popř. špičatý čenich, u některých chovatelů také používán výraz "vlčí typ", jsou nestandardní. Standard samojeda nevymezuje žádný pojem jako vlčí nebo medvědí typ. Ve standardu je přesně vymezeno, jak má hlava vypadat. Oči jsou hluboko uložené, tmavě hnědé, mandlovitého tvaru, poněkud šikmé, umístěné poměrně daleko od sebe. Uši jsou silné vzpřímené, malé, trojúhelníkovitého tvaru, s mírně zaoblenými špičkami, pohyblivé, vysoko nasazené, díky široké lebce daleko od sebe. Jejich velikost odpovídá vzdálenosti mezi vnějším koutkem oka a místem na boku hlavy, kde je ucho nasazené. Čenich, vnější koutek oka a místo nasazení ucha, mají být v přímce, tzn. uši nemají být na hlavě nasazeny moc nízko, ani moc blízko u sebe. Stop má být dobře znatelný, ale ne příliš výrazný. Nos je stejně dlouhý jako lebka, nemá být příliš dlouhý a špičatý nebo naopak příliš krátký a hrubý. Nosní houba a pysky mají sytý pigment černé nebo játrové barvy. Výraz je inteligentní, živý, milý a pozorný, něžný a přátelský. Zvednuté koutky způsobují, že se samojed neustále usmívá. Mezi charakterové vlastnosti samojeda patří pracovitost, bezpodmínečná věrnost a vytrvalost. Je to klidný, přátelský a vždy šťastný pes s vrozeným dobrým vztahem k člověku. Kdekoliv se tento nádherný pes s bohatou bílou srstí a smějícím se obličejem objeví, každý se za ním otočí a všude si získá přátele. Samojed je s každým zadobře, dokonce i s vetřelci. Je ochoten podělit se o majetek svého nejmilovanějšího páníčka i se zloději, takže na hlídání se moc nehodí.